Někdy na podzim se v hlavě jednoho vedoucího (no dobře, toho tehdejšího hlavního vedoucího) zrodila myšlenka, že by bylo pěkné se potkat i mimo prázdniny. Že bychom mohli zkusit, jestli je k dobrodružství opravdu potřeba horké slunce a chatičky s palandami. Proč vlastně nezkusit opačnou cestu – spaní na zemi a výpravu nikoliv do horka, ale přímo na severní pól!
Výprava na severní pól
Naše studie ukázaly, že pól by se měl nacházet někde okolo Kutné Hory a že nejlépe dostupný je zrovna okolo 6. nebo 7. ledna. Místní evangelická fara se uvolila poskytnout nám zázemí a už se jelo.
Sobotní cestu vlakem s několika přestupy a především následný vyčerpávající výcvik polárnických dovedností přežilo celých (upadlé omrzlé konečky prstů jsme zanedbali) sedm velkých a devatenáct malých průzkumníků. A že se nám ten trénink dost hodil! Hledání pólu totiž, světe div se, spočívalo v celoodpoledním pobíhání po Kutné Hoře. A stejně to asi nebyla dobrá strategie, anebo udělal náš mapař chybu, protože opravdový pól jsme našli až za hluboké noci.
A pak už zbývalo jen spaní, ranní úklid a kostel a nakonec deníky a zprávy. Museli jsme přece dát světu vědět, že jsme to byli zrovna my, Češi, kdo byl na pólu jako první!
Všem odvážným polárníkům děkujeme, posíláme fotky a těšíme se na ně (i na ostatní :)) v létě v Bělči!
Add a Comment